Goidhoo atol aneb Goifulafehendu aneb Horsburgh atol na Maledivách

Goidhoo atol a ostrovy Goidhoo, Fehendhoo a Fulhadhoo sloužily od roku 1602 do 90. let 20. století (zatím jsem se nedopátrala nikoho, kdo si pamatuje přesný rok ukončení) jako „vězení bez mříží“. Goidhoo atol je malý a oddělený od velkých atolů dvěma mořskými kanály, které bývají v období dešťů dost divoké a není možné je přeplavat a ani přeplout na malých loďkách, a tudíž by bylo velmi složité z ostrovů utéct, tak se vláda rozhodla tyto tři ostrovy na Goidhoo atolu využít jako vězení bez mříží a posílat sem místní i cizince do vyhnanství. Dříve nebyla doprava na ostrovy centralizovaná a vyvinutá jako je dnes.

Jedním z prvních „vězňů“ byl francouzský průzkumní François Pyrard, který tu v roce 1602 ztroskotal se svou celodřevěnou lodí jménem Corbin, jejíž vrak se nachází nedaleko Fulhadhoo a z něhož už dnes nezbylo skoro nic. O tomto vraku a jeho původní cestě se rozepíšu někdy jindy. Pyrard na ostrově Fulhadhoo strávil 5 let, za které se naučil Dhivehi (maledivský jazyk) a stal se tak autorem prvního rozsáhlého spisu o maledivské kultuře.

V 19. století na ostrově Goidhoo žila bývalá otrokyně, Afričanka Salaamaa, kterou tehdejší král Malediv koupil na své cestě Hajj do Mekky. Král otrokyni ze svých služeb před jeho smrtí propustil, a to proto, aby byl vzat „do nebe“. Osvobození otroků před smrtí majitele bylo běžnou praxí mezi vysokou maledivskou šlechtou. Na Goidhoo dodnes žijí potomci této africké ženy.

Na ostrov Goidhoo byli za trest posíláni muži za drobné delikty, jako například krádeže anebo politicky motivované zločiny. Vězněni tu byli i revolucionář, kteří stáli za revolucí a zrodem Suvadivské republiky. Na naše Fehendhoo byly posílány ženy, které měly předmanželský sex (jsem tu správně), podváděly své muže nebo porodily nemanželské dítě a na ostrov Fulhadhoo se posílali vrazi jakéhokoliv pohlaví.

Z vyprávění od jednoho velmi starého Maledivce, kterého jsem potkala náhodou a který na Fehendhoo v době vyhnanství aneb „vězení bez mříží“ působil jako hlídač vím, že to zase takové vězení nebylo, jelikož je kolem ostrovů Goidhoo, Fehendhoo a Fulhadhoo poměrně mělko a v určitých ročních obdobích je možné pěšky dojít z jednoho ostrova na druhý. Hlídač mi vyprávěl různé příběhy. Jedním z nich je, že ženy z ostrova Fehendhoo navštěvovaly muže z ostrova Goidhoo, a tak se stalo, že se rodily nové a nové děti a populace ostrovů se začala rozrůstat. Ostrovanům se na Goidhoo atolu zalíbilo natolik, že po zrušení vyhnanství na ostrovech zůstali žít.  

Na našem ostrově Fehendhoo dodnes (září 2019) žije jeden Maledivec jménem Shabeer, který sem byl před mnoha lety poslán za trest za pěstování a kouření marihuany. Občas je u nás v džungli, a nejenom u nás, i na jiných obydlených ostrovech, cítit.

Na Fulhadhoo dodnes (září 2019) žije velmi starý Němec Joachim, kterému se dnes říká Ismail Be. Je mu něco přes 80 let a byl sem v 70. letech poslán za trest, že při dovolené na Maledivách zabil vlastní ženu. Muži se po skončení jeho trestu na Fulhadhoo a na Maledivách tolik líbilo, že už se do Německa nikdy nevrátil. Konvertoval k Islámu, oženil se s Maledivkou a počal s ní dítě, kterému je dnes (září 2019) něco přes 45 let, a který už je dnes také otcem. A co tohle vše znamená? Že mnoho z obyvatelů těchto třech ostrovů jsou vlastně potomci grázlíků. :-D Nebojte se, nic hrozného vám u nás ale nehrozí. Ostrované jsou tu sice méně vzdělaní než na jiných ostrovech, ale moc milí. Speciálně u nás na Fehendhoo! Náš ostrov Fehendhoo má prý také velmi bohatou historii ještě před „vězením bez mříží“. Údajně z ostrova pocházel jeden z maledivských králů, který tu se svou rodinou žil po dlouhá léta. Na ostrově Fehendhoo prý vždy žilo jen pár obyvatel.

Zdrojem těchto informací je již zmíněný starší maledivský muž, který na Fehendhoo působil jako hlídač a soudce Hathif Hilmy z Male, který některé případy soudil. S oběma muži jsem se potkala osobně.